Probrat se historií

Začala jsem třídit. Jedna krabice obsahuje: 

- Hluboký myšlenky, který jsem chodila na střední psát do bufetu v národní knihovně

- Lístků na koncerty

- Papírovejch letenek

Pro M., máma, nadepisuju. Až mě jednou budeš chtít znát. 

Vyhodila jsem ledasco. Lístky mezi Prahou a Wrocławí, když za mnou jezdil ex. Útržky zápisků. Výstřižky o Beatles (remember výstřižky?) Některý dopisy od tzv. ctitelů. Lístky na jedno první rande v Atlasu, na což jsem obzvlášť hrdá. Spousta věcí, jak zjišťuju, tiše přebolela. 

Naopak si nechávám hromady pohledů (remember pohledy?) a různejch přání. A fotku s ex, takovou hezkou, kde nám je 20 něco, jsem si taky nechala. I máma může přece bejt nostalgická. 

Stav zde: Mnoho únavného random pláče. Celkem funkční noci. Achievementy podle apky: Social smile (dneska míň) a Follows voice (taky dneska míň). Jedna přeplněná plenka, která by mě mohla strašit ve snech. Skutečně děsivý sny, že se mi dítě topí. Včera baby's first shopping trip a baby's first movie (Vesničko má středisková) s milou návštěvou. Instruktáž šátků a nosítek. Zase jsem zapomněla na švédštinu. Našla jsem brusle, ale netuším, jestli je někdy zvládneme použít. 

V souladu s hrabáním se v minulosti kolem střední si na ruku píšu KREV. To abych nezapomněla, že zítra pojedu DO VEDLEJŠÍ VESNICE na polikliniku. 

Potřebuju příští týden k doktorce a plácám se v tom, co je správný: Vzít dítě v šátku přes celou Prahu (se mi nelíbí, je to scary). Nutit muže, aby mě vezl autem a staral se o malou v mezičase (v pracovní dny, kdy ordinují doktoři, blbý). Odstříkávat jak vzteklá, abychom měli větší zásoby (mi moc nejde, resp. musela bych v noci, když spí malá nejdýl, a to volím spánek - jinak dost mlíka zatím prostě nemám). Použít UM (prý i po jednom použití se změní dítěti mikroflora, MM ftw, dělat to zatím nechci, když pro ni samotnou mám mlíka dost - furt jí je ani ne šest tejdnů). Fakt v tom plavu - přijdu si sobecká a líná.