tvořím tvory

Sedím venku (!) s notebookem na klíně. Je tu skoro klid, až teda na naše sousedy, mno. Dítě spí, muž spí, ptáci řvou, cikáni řvou, vínko mám. Je to každodenní challenge a dnešek byl z těch únavnejch dní, kdy od šesti ráno do sedmi večer tak nějak jsem - horší máma než bych chtěla. Často reflektuju, na co mám a co chci dělat, a co jsou moje výmluvy. Když si dítě spokojeně hraje s hračkou a povídá, můžu si pustit seriál? Potřebuju si pustit seriál?  Někdy jo. Když je to dlouhý. Když spí. Když jsem si jistá, že jí to nenarušuje hraní, učení, a když vím, že teď mě nepotřebuje. Ale někdy je to divnej pocit. Takovej mně dobře známej. Využívám všeho, co mám? Všechny svoje dary? Všechen svůj čas? Sama vím dobře, že odpověď není kladná. Že svůj mozek často krmím něčím jednoduchým. Že zejména s tím minimiminkem mozek nic dalšího nezvládal, ale teď se to láme. Ta věčná otázka, jak bejt.  S B od L jsme měly dlouhou debatu na téma kojící oblečení. (Já si teda myslím, že by se mělo psát ko...

To blaho, sednout si s notebookem. Nikoliv vyťukávání zpráv jednou rukou v křesle zatímco kojím, ale opravdový obouručný psaní. Nikoliv krčení se v posteli vedle spícího dítěte, ale sezení u stolu. Přemejšlela jsem teď, jak se blíží ten půkrok, o tom, jak moc se liší moje představa prvních měsíců mateřství od toho, jaký reálně byly. A co bych řekla komukoliv, kdo čeká první dítě. Jasně, jsou to jen moje zkušenosti, a my jsme si vylosovali úžasný miminko. Ale... ... zaprvý, ty věci, který působí při pohledu dopředu tak strašidelně jako celek ("nikdy se nevyspíš", "bude pořád plakat"), se nedějí najednou. Dějou se minutu po minutě. Ty těžký chvíle jsou fakt těžký, zejména ze začátku. Ale hormony+únava způsobí, že je nekontemplujete. Že je jedno, jak to bylo včera. Důležitější je, že TEĎ někdo drží dítě a já se sprchuju a v šumu tekoucí vody utopím dětskej pláč a mám sama sebe pro sebe. Na chvíli. Pamatuju si, jak bylo hrozně těžký tu vodu vypnout a vrátit se - a stejn...

Stav únavy: Vydřenost Kolik nohou má králík?  Objevili jsme blízkou farmu, když nabízela na fb kohouty. Kohouty máme rádi, a tak teď občas bereme nějaký maso. Málem jsme dostali živý kuřata, protože jsme si to nespecifikovali. Až když se ptali, jestli pod ně chceme slámu, tak mi to došlo. No a pak muž boural králíka a já se divila, kolik má nohou, protože jsem zvyklá, že všechno, co jíme, má dvě.  Stojím před zrcadlem a snažím se vypnout vodu. Nedělá se to splachovačem ani vypínačem světla. Zatím vede sedět na záchodě a nebýt schopná vybavit si, jestli už jsem čůrala.  Stav ovzduší: Kvak, bude nízký tlak Zapojili jsme bazén a koupila jsem letní peřinu. Takže aktuální počasí asi nikoho nepřekvapí.  Stav mysli 1: Hypochondrie Měla jsem teď několik týdnů divný bolesti po těle. Možná stres, možná únava. Možná hůř. Nevím. Skřípnutej nerv? Snažím se jíst líp, chtěla bych si zajít na krev, ale doktora mám v Praze a město na soutoku zrovna neoplývá doporučeníhodnýma praktika...