Jaro!

Pořád se něco děje. Šla jsem na sraz do Dejvic - tam nás hodil muž, zpátky jsem jela sama, včetně první cesty tramvají, výtahem, metrem. M. byla statečná - rozhodně statečnější než já. Kus cesty proplakala a mě v jednom kuse polejval pot. Ale zase jsme něco natrénovaly a včerejší výlet za kadeřnicí, taky metrem, proběh moc hezky. Včetně oběda, kojení ve vietnamský restauraci, a procházky na metro. A dnes jsem šla do vedlejší vesnice na masáž a M. hlídala kamarádka. A pak jsme seděly na sluníčku. Samý dobrý věci. 

Tady se teda děje výbuch. Klíče od domu máme od minulý soboty a muž se pravidelně po večerech otáčí s plným autem. Ne že by to něco měnilo, v obýváku, tak centru mého žití a bytí, je pořád hroznej bordel. Ale zmizely knihy z knihovny, vyprázdnily se skříně... příští sobotu a ten pátek na to budou kamarádi s dodávkou a stěhováci. Čas letí neuvěřitelně a někdo mi ho krade. Jím léky, co jsou v platíčku po deseti, poslední jsem brala přece včera, ale najednou v něm je jen jeden plnej korálek, a já to prostě nechápu. M. měla tři měsíce, za chvíli budou příkrmy a bude se vdávat. No a domeček na nás čeká. Jak poznamenal kamarád astronom, máme hezkej sever - sice je lepší nemít na něm vůbec město, ale od vás se dá na polární záře koukat z bazénu. 

Přemýšlím teď trochu víc a jasněji o mateřství a svojí identitě. O tom, jak se moje vlastnosti, který na sobě moc ráda nemám (ta zmiňovaná nesystematičnost, hledání nejjednodušších možnejch cest), promítaj do mateřství. Jednou z mejch velkejch radostí je přátelství s B., která měla termín tři týdny po mně a chlapeček (taky M.) se narodil o tři týdny předem. Jednak si můžeme sdílet, co se u nás zrovna děje, ale zvládáme i tyhle všemožný úvahy, protože jsme takříkajíc na stejný vlně. Dneska, když jsem jela busem, koukaly do kočárku malý školačky a konstatovaly, jak je M. roztomilá - a já si uvědomila, že mám najednou jasnou roli. Jsem maminka téhle holčičky, a je mi v tom dobře. S tou divokou ostnatou a často osamělou ženou, kterou jsem bývala, jsem se tolik neztotožňovala, i když psala lepší básně a zažívala zajímavější příběhy. Tahle žena ve mně furt je, ale zároveň ji ráda odsunu trochu stranou. Mateřství pro mě znamená přijetí koloběhu života, a je to hrozně krásný. A občas to hrozně bolí. Někdy možná v 22.,23., jsem jela kdesi po nábřeží na sraz s Margit. Nějaká paní se mně ptala, jestli čepička, kterou našla v tramvaji, nepatří mně, jestli není mojí holčičky. Margit si možná bude ještě pamatovat, že jsem na sraz s ní dojela rozbrečená, že mě tohle nikdy nepotká. A hle. Miminko mi aktuálně spí v šátku, což je taky malej zázrak. 

Ach, být matka a mít padesát paralelních konverzací v hlasovkách. S B. probíráme ono kojení na veřejnosti, vlastní nedostatky, čí dítě dělá víc dinosauří zvuky, kdo z našich přátel nás nejvíc sere, jaký máme traumata z dětství, který určitě nepředáme svejm dětem. Akorát B. je ve městě pod horama a já budu ve městě na soutoku, a není to k sobě úplně blízko. Ale - dělám si kondiční jízdy, a s plným vědomím říkám, že automatická převodovka je větší vynález než sušička. Najednou mám pocit, že jsem v autě na výletě a mám milion času si všechno promyslet. Ne jako když jsem si před třema lety dávala kondičky na Letný a ZASE JSTE TU SPOJKU PUSTILA MOC BRZO. Už nikdy. 

No ale celý tohle jsem začala psát, protože si přijdu, no, blbá. Můj muž si pamatuje neskutečný množství věcí, hlavně z biologie a geologie, a když ho slyším vyprávět malý, chce se mi často brečet. Já si nepamatuju nic. Moje hlava funguje v abstraktních pojmech, ale nemám dobrou paměť. Vůbec. Nikdy to nebylo super, naučit se, aka namemorovat se na zkoušku? Neexistovalo, prolejzala jsem s odřenejma ušima. Složitější věci chápu, že jsou nějak propojený, chytám se na pojmy, ale detaily mi unikaj. Tohle všechno je samozřejmě tím horší, čím míň čtu (teď opravdu téměř vůbec - kdo ještě čte, když si může prohlížet videa na instáči, facepalm), čím míň spím a čím jsem starší. Vůbec nevím, co s tím, pořád přemýšlím, co já tý holce vlastně předám. I když teda v zásadě dokážu předstírat inteligenci a řešit logický hádanky.

Spalabych.