tvořím tvory

Přestala jsem spát s chytrýma hodinkama poté, co mi někdy v porodnici nahlásily, že jsem spala 4 hodiny, 40 minut a mám 37 procent spánkovej dluh. Kdyby byly skutečně chytrý, pogratulují mi k miminku.  M. má zítra dva měsíce. Spí něco jako 5 hodin, pak něco jako 2 až 3. Navíc má superschopnost usnout hned po nakojení. Někdy to nevyjde, ale většinou jo. Jsem ale stejně dost jetá. Na neděli mám naspáno 7 hodin, 33 minut, což by šlo, kdybych se necítila mírně opilá po akci předchozí večer (chyba, která se nebude opakovat). Byla jsem totiž venku, mezi lidma! V HIMYM kvízu jsme nahráli 33 bodů z 55. Zvládla jsem být pryč čtyři hodiny, pak už jsem se hnala zpátky.  Mám BIS. Brutální imposter syndrom. Ani to není tím, že bych měla pocit, že mám vykojenej mozek (btw si myslím, že to je spíš věc plynoucí z nevyspání a nedostatku času se intelektuálně udržovat). Ale nejsem v kontaktu skoro s ničím z pracovní sféry, a mám mnohem víc času přemýšlet o tom, co všechno nevím. Netuším, c...

I kocour má svoje poprvé. Už pochopil, že pokud se mu má dostat moji pozornosti, musí se umístit v mým dosahu. A tak si mi chodí lehnout na klín nebo na hruď, ale když se v noci potřebuju přeuskládat, shazuju ho. A tak ho pokládám na polštář a nořím si čenich do chlupů, jako jsem to dělávala s panem sch.  Dnes nás čeká náročný den. Přijde se podívat chůva, máme cvičení s trenérkou, podepisujeme kupní smlouvu, a jedeme za mužovou tetou. Jsou takovýhle dny, pak jsou dny, kdy se nestane nic, a je tak hnusně, že se ani nedá říct, že se slunce převalilo po obloze.  Tyhle dny si přeju jednoduchý věci. Abychom se zvládli přestěhovat. Aby M. hezky zvedala hlavičku. Abychom žili v míru a abych ji viděla dospělou, šťastnou.  Myšlenky na druhé dítě mě spíš opouští. Kapacita energie v našem věku a tak. Odnesla jsem dítě muži, informace, že je půl šestý, ho moc nepotěšila. Spící dítě, podotýkám. Nespím já, nevím proč. Ale dělám to pro něj -- bude mít roztomilé probuzené komunikativní ...

Scénář těchto dnů: Na zádech mám dítě, vepředu odsávám, a pak můžu třeba: Udělat si pizzu. Zahrát si Sims. Zavolat si s Londýňankou. (K tomu můžu ještě testovat hru Margitina muže.) M. zažívá pořád samá poprvé. Nedávno jsme spolu šly samy nakupovat. Byla sama s tátou, zatímco jsem obíhala doktory. Obešly jsme, s návštěvou, ale bez muže, který tvrdí... oblíbenej okruh zakončenej v oblíbený kavárně. Tenhle víkend jsme všichni jeli za rodinou na Vysočinu. Byla 20 minut sama s babi, zatímco rodiče se vesele vydali dělat to, co už dlouho nedělali... na nákup na italský dny do Lidlu. (Achmujbože.) Bude jich ještě mnoho moc, a stejně mě už teď chytá do spárů nostalgie. Miminko, který bylo jen zvířátko, miminko, který se poprvý usmálo. Naštěstí je furt něco novýho, ale stejně mi bývá smutno z toho, jak rychle běží čas. Furt jí trápí bříško, ráda se koupe a splývá, směje se na nás. Dnes v noci spala šest hodin v kuse, a je stále krásně žravá.  Já jsem mezitím dostala menstruaci (proč???). C...

V pátek jsme uzavřeli šestinedělí. Od pátku se taky počítá, kdy dítě v noci moc nespí a já jsem -- dřevěná? Skleněná? Gumová? Mám pocit, že se dají použít všechny varianty (prove me wrong), a že jsou všechny výstižný -- jsou snad dřevo, sklo nebo guma vyspinkaný do růžova?  Momentálně mám do růžova daleko, jak jen to jde. Dítě vedle mě chrupká. Já jsem vzhůru od dvou. Vzala jsem si prášek, už hodinu i přes něj nic. Svědí mě všechno, nemůžu najít tu správnou polohu. Musela jsem najít silnější špunty, protože navzdory práškovému zklidnění mě každý zavrtění a kvíknutí probere a zdvojnásobí mi tepovku.  Není divu, že když vzpomínám na ty první týdny, nepamatuju si nic. Jsem nasraná -- na sebe, že nedokážu zabrat, copak jsem idiot, že nespím?? Na muže, že je muž, že je v jiný místnosti, že může od jedenácti chrnět. Na to, že pracuje, a tudíž mi nemá, jak pomoct. Zabte mě někdo. Špunty mimochodem nefungují, dítě slyším i tak.  Chtěla bych víc psát. Opravdu mě toho napadá hodně,...

Začala jsem třídit. Jedna krabice obsahuje:  - Hluboký myšlenky, který jsem chodila na střední psát do bufetu v národní knihovně - Lístků na koncerty - Papírovejch letenek Pro M., máma, nadepisuju. Až mě jednou budeš chtít znát.  Vyhodila jsem ledasco. Lístky mezi Prahou a Wrocławí, když za mnou jezdil ex. Útržky zápisků. Výstřižky o Beatles (remember výstřižky?) Některý dopisy od tzv. ctitelů. Lístky na jedno první rande v Atlasu, na což jsem obzvlášť hrdá. Spousta věcí, jak zjišťuju, tiše přebolela.  Naopak si nechávám hromady pohledů (remember pohledy?) a různejch přání. A fotku s ex, takovou hezkou, kde nám je 20 něco, jsem si taky nechala. I máma může přece bejt nostalgická.  Stav zde: Mnoho únavného random pláče. Celkem funkční noci. Achievementy podle apky: Social smile (dneska míň) a Follows voice (taky dneska míň). Jedna přeplněná plenka, která by mě mohla strašit ve snech. Skutečně děsivý sny, že se mi dítě topí. Včera baby's first shopping trip a baby's fi...

City a hormony a utkvělý myšlenky Sem tam mi hrábne něco na srdce úplně novým způsobem. Když se mi M. zakousne do prsa, cítím, jak mi oxytocin proudí tělem. Ale city k ní a potažmo celýmu světu tak čistě neidentifikuju. Jak poznám tu silnou, bezpodmínečnou lásku?  První dny až týdny jsem pochybovala o svojí schopnosti bejt máma. Věčně unavená, zatímco relativně vyspaný muž si s malou hrál a povídal. Pro mě bylo vydat cokoliv navíc nemožný. Ale lepší se to. Stejně plíživě, jako miminko v děloze roste, se najednou ocitám zaskočená tím, jak je to všechno přirozený. Spíš než pocit je to nastavení. Hodně věcí mě dojímá. Hodně věcí mě bolí. Představa, že jakýkoliv dítě někde jakýmkoliv způsobem trpí, mi rve srdce z těla.  K našim cítím zvláštní novou něhu. Sice jednu vnučku mají, ale jakoby neměli, což je dlouhej a smutnej příběh. Jsem připravená tenhle vztah zkoumat. Máma už říkala, že za námi bude jezdit (není to úplně blízko, ale ani úplně daleko). Jsem zvědavá.  Meju si obl...

Pamatujete na Bridget Jones?  přítel: ano (bylo ano) počet dětí: 1 (bylo 0) počet nových aut: 1 (bylo 0) počet zásnubních prstenů: 1 (bylo 0) počet podepsaných rezervačních smluv na dům: 1 (bylo 0)  počet dovolených: 1 (bylo 3) Takhle sepsaný to přijde šílený i mně. Ale já jsem říkala od začátku, že jak se znám, najdeme dům, až budu rodit. Oh well. Margit psala, co si přeje pro příští rok, a já bych to s dovolením víceméně podepsala. Zdraví, lásku, mír. Blízký lidi blízko. May those who love us continue to love us, and those who don’t -- may God change their hearts. And if she doesn’t, may she twist their ankles, so we recognize them by their limp.  Včera jsem uvařila Στιφάδο, otevřeli jsme si Ρετσίνα, zavolali jsme si s našima. V noci, nějak kolem pátý, jsem ji zrovna přebalovala, když se připlížil muž. Strašně jsem se lekla, protože v noci nosím špunty. A dítě -- dítě zrovna mělo bdělý okno, a bylo tak roztomilý a rozkoukaný a veselý, že jsme se z toho dojímali, místo a...