Zase střípky (druhej měsíc)

M je celý měsíc. Stavovali se tu kamarádi, co žijí dlouhodobě v Norsku -- právě u nich jsem si v březnu dělala test. Bylo to hrozně fajn, dokonce jsem se zvládla mírně opít, něco, co se mi nepovedlo od jara. Chystají se na rok do Kanady, jen tak, se třema dětma, jsou to střelci. 

Ležím poprvý od porodu ve vaně. Dneska jsem nemohla spát, i když dítě uslo. Vydala jsem se dolů, abych zjistila, že muž nespí taky; přitulili jsme se a oba konečně usnuli. Je to všechno pořád nepředvídatelný. 

Co s volným časem? Občas mám pocit, že mi exploduje hlava. Věci, co si nedokážu zapamatovat. Věci, co mi nejdou z hlavy. Straší mi tam pár lidí a hodně písniček. Čtu. Hraju the sims, což je obzvlášť useless. Poslouchám hudbu. Dívám se na sreality -- ze zvyku. My už dům máme, ale koukám se, jak klesají ceny těch, co jsme nechtěli. 

Hromada M-iných poprvé. První videohovor s babičkama. První videohovor s finančním poradcem. První (a jediný) neprořvaný koupání. První výprava na Vyšehrad. První uchopení Předmětu. První návštěva hospody. První usnutí, zatímco maminka vaří. 

Máme se...