Dvacátý osmý týden: Ženskost

Na porodním kurzu jsem pochopila, že chci dulu. Tuhle dulu. Pochopila jsem, že nic nejde naplánovat, ale je hezký se o to snažit. Pochopila jsem leccos o ženskosti, o tomhle esenciálně ženským prožitku. Viděla jsem porod v brazilský porodnici, ve společnosti blízkých lidí. (Omg, viděla jsem porod. Mimo jiné se ukázalo, že největší plačka v místnosti jsem já. Viděla jsem nemedikovanej porod a to, jak se narozený miminko plazí k prsu. Viděla jsem Boha.) Pochopila jsem, že tohle je o mně. O mejch přáních. Opsala jsem v životě několik kruhů: Jeden z nich se týká určitýho řekněme sobectví (nebo možná autismu, nebo možná úzkosti), ze kterýho postupně krystalizuje vědomí, co ano, co ne, kde jsou moje hranice, kde chci být nekompromisní, kde chci být měkká a poddajná. Kde nemám stud. Kde jsou moje potřeby. 

A to je teprv kurz. Jaký bude tím opravdu projít? 

Pochopila jsem, že se neschovám. Ani před bolestí, ani před tím, co bude potom. Malé se ve mně mele, silněji, častěji. Je to mesmerizing. Příprava na rituál, kdy nemám kam uhnout, kdy ani nechci. Dejchám -- na relaxacích na kurzu, na zpěvu. Je to opravdový. 

Minivelryba ve mně plave ke hladině, když se břicha dotkne tatínek. Smějeme se tomu. Dotek vědomí. Totální masakr. Komunikace s něčím, co jsme ještě neviděli. 

U porodu budu mít dulu a porodní asistentku. Obě se jmenují na A. A jako počátek. Na kurzu jsem si zapsala: Pro úspěšnou transformaci je potřeba pustit kdo jsme byli. Transformaci cítím. Nevím, kdo budu po ní. Hrozně se bojím. Hrozně se těším. Cítím takovou sílu a takovou energii, že to nedokážu popsat. 

Do kalendáře si dávám prostor na tanec a zpěv. Mám pocit, jako by ženskost, kterou celej život hledám, přicházela sama, jako by to najednou bylo hrozně jednoduchý. 

Možná jsem zfetovaná hormonama. 

Na porodním kurzu jsme měli šátek rebozo. The word “rebozo” stems from the Spanish word “rebozar” which means “to wrap”. Je to to hezká tradice, praktická. V jednom ze cvičení si žena klekne na čtyři, šátek protáhne pod břichem, a partner jí nadzvedává břicho nahoru. Uvědomila jsem si, jakou tíhu nosím, byl to jeden z okamžiků, kdy jsem se rozhodla, že teď to může být o mně.